S příchodem podzimních týdnů a zkracujících se dnů se na českých silnicích dramaticky zvyšuje riziko střetu vozidel s lesní zvěří. Policie České republiky v Ústeckém kraji důrazně varuje všechny řidiče, aby nepodceňovali výstražné dopravní značení a přizpůsobili rychlost jízdy zejména za šera, mlhy a v nepřehledných úsecích. Na autentických fotografiích z nedávné havárie policisté ukazují, jak rozsáhlé škody dokáže divoká zvěř na moderním automobilu způsobit.
Srna, divočák nebo jelení zvěř mohou řidiči vběhnout do jízdní dráhy během jediného zlomku sekundy. Výstražná dopravní značka A 14 „Zvířata“ či upozornění na migrující zvěř proto nejsou pouhou informací o okolní přírodě, ale především přímým bezpečnostním varováním, které by motoristé neměli v žádném případě podceňovat.
Podzimní migrace a rizikové ranní i večerní hodiny
Právě na podzim dochází v přírodě k pravidelným migracím spárkaté zvěře za potravou a v období říje. Zvířata se pohybují ve větších stádech a často křižují frekventované pozemní komunikace. Nejrizikovější období představují ranní hodiny před rozedněním a podvečerní šero, kdy se zhoršuje viditelnost, padá mlha a zvířata jsou nejaktivnější.
„Vidět značku ale nestačí. Důležité je na ni správně reagovat. Řidiči by měli v takovém úseku především snížit rychlost, pozorně sledovat nejen vozovku, ale také její okolí, a být připraveni na nenadálou situaci. Zvěř totiž nezná pravidla silničního provozu a může se objevit ve chvíli, kdy to řidič nejméně očekává,“
upozorňuje David Novák z Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje.
Rychlost rozhoduje: Více času a kratší brzdná dráha
Základním preventivním opatřením je preventivní snížení rychlosti v zalesněných a polních úsecích. Nižší rychlost znamená více drahocenného času na reakci řidiče, podstatně kratší brzdnou dráhu a v případě střetu i zásadně nižší kinetickou energii nárazu.
Policisté rovněž připomínají důležité pravidlo ze zvířecí psychologie: pokud přes cestu přeběhne jedna srna nebo divočák, téměř s jistotou za nimi s odstupem několika vteřin následují další kusy z tlupy. Řidič by proto po proběhnutí prvního zvířete nikdy neměl ihned akcelerovat.

Zásadní pravidlo při nevyhnutelném střetu: Plné brzdy a držet směr!
Pokud se zvíře objeví těsně před automobilem a kolizi již není možné odvrátit, instinktivní reakcí řidičů bývá prudké stržení volantu. Dopravní experti i policisté však před tímto manévrem důrazně varují. Stržení řízení ve vysoké rychlosti velmi často končí smykem, převrácením vozu přes střechu, nárazem do vzrostlého stromu u krajnice nebo čelním střetem s protijedoucím vozidlem.
V Ústeckém kraji mají podobné nezvládnuté úhybné manévry často tragické následky, jak dokládají nedávné zásahy složek IZS například u nárazu auta do stromu u Bílenců či varovné policejní snímky z těžkých havárií na Děčínsku.
Správný a statisticky nejbezpečnější postup v krizové situaci je intenzivní nouzové brzdění s maximálním využitím ABS a pevné držení volantu v přímém směru. Deformační zóny moderních automobilů a airbagy spolehlivě ochrání posádku uvnitř kabiny před vážnými zraněními.
Co dělat bezprostředně po srážce se zvěří
Dojde-li ke střetu, okamžitě zapněte varovná výstražná světla, oblékněte si reflexní vestu ještě před vystoupením z vozu a v bezpečné vzdálenosti umístěte výstražný trojúhelník (mimo obec minimálně 50 metrů za vozidlo). Nikdy se nepřibližujte ke zraněnému zvířeti, které může být v šoku agresivní, a v žádném případě zvěř neodvážejte, což by bylo klasifikováno jako pytláctví.
Každou srážku se zvěří je řidič povinen nahlásit Policii ČR na tísňové lince 158. Policisté událost zadokumentují pro pojišťovnu a vyrozumí příslušné místní myslivecké sdružení, které zajistí dohledání a odklizení uhynulého kusu.
Často kladené otázky ke střetům se zvěří (FAQ)
Kdy a kde hrozí největší riziko střetu se zvěří?
Největší riziko je na podzim a na jaře v době svítání a soumraku. Kritickými místy jsou silnice procházející lesními komplexy, aleje a úseky mezi poli a remízky.
Proč se nesmí strhávat volant při náhlé překážce?
Prudký úhybný manévr obvykle vede ke ztrátě kontroly nad vozem, nárazu do pevných překážek podél cesty (stromy, sloupy) nebo do protisměru. Přímý čelní náraz do zvířete aktivuje deformační zóny a posádku chrání podstatně lépe.
Musím volat policii ke každému střetu se zvěří?
Ano. Zvěř představuje majetek místního mysliveckého spolku a sražený kus je nutné nahlásit policii. Policejní protokol je navíc nezbytným podkladem pro vyplacení škody z havarijního pojištění či připojištění střetu se zvěří.
Zdroj informací: Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje (policie.gov.cz)
Foto: Policie ČR
Související zprávy - Ústí nad Labem
Přečtěte si také zprávy z dalších měst: Břeclav, Chlum u Třeboně, Bělá nad Radbuzou
Tipy na ubytování: Ústecký kraj
Plánujete návštěvu nebo cestu do této oblasti? Najděte si nejlepší ubytování na interaktivní mapě:
